Velikonoce
4. 1. 2013
Velikonoce, ten přesvatý čas,
po roce přišly k nám zas
spolu se svým Kristem na kříži.
Kvůli komu nechal ses, ty rytíři,
v bělostném hávu plném krvavých slzí
přibít na kříž z utrpení?
Velikonoce, ta oslava života a smrti,
vstoupily do našich duší
spolu se vzpomínkami na dobu,
kdy nebyli jsme hluší
jeden k druhému,
a před očima povstal z dávno vyhaslého popela
obraz z dětství
a malovaná vajíčka
a barevně pentlené pomlázky
a radostný křik dívek
a rozechvěle odříkaná básnička
a všude tušiti Boha.
Velikonoce, ten přesvatý čas,
po roce přišly k nám zas.
To zemřel´s kvůli nám a pro nás, pane?
Stála ta oběť za to?
Vím, stalo se z vůle tvého otce
a skrze tebe hříchy naše byly odpuštěny,
ale to bylo tehdy, pane!
Dnes nemožné nalézti vykoupení.
Snad tedy staly se tyto svátky
symbolem našeho konce,
s nímž denně laškujeme,
a dozráli jsme pro věčné bytí,
tam dole v očistci.
Velikonoce, ten přesvatý čas,
přišly k nám po roce zas
a doufám z celého srdce,
že najdu si cestu
plnou lásky a porozumění
a zasloužím si své vykoupení,
můj pane.